Windows Vista hardlinks - luxusní záloha vašich souborů

V uplynulém týdnu jsem se zúčastnil speciálního školení v počítačové škole Gopas na téma "Windows Vista - implementace a podpora". Dozvěděl jsem se o spoustě zajímavých a především užitečných funkcích a vlastnostech tohoto operačního systému a jelikož řada z nich se může hodit nejen IT profesionálům, ale i zcela běžným uživatelům, rozhodl jsem se s vámi o některé z nich podělit.

Dnes vás tedy seznámím s velmi šikovnou vlastností Vist, schopností vytvářet vedle standardních zástupců také speciální typ zástupce, tzv. hardlink, nebo chcete-li česky pevný odkaz. K čemu je to dobré?

Určitě máte na svých pevných discích desítky, možná stovky důležitých souborů, o které byste rozhodně nechtěli přijít. Šance, že si takové soubory, pokud je nechtěně smažete i z koše, obnovíte, je poměrně malá, pokud data byla fyzicky přepsána již jinými soubory. Ostatně o obnově takto smazaných dat pomocí šikovného programu "Recuva" jsem psal již zde. Pokud jste averzní vůči riziku aspoň tak jako já, určitě byste nebyli příliš nadšeni z toho, že takto smazaný soubor by nešel obnovit, anebo by byl obnoven jen částečně s chybami. V tom případě potřebujete nějakou pojistku, že o nechtěně smazaná data nepřijdete a můžete si je obnovit kdykoli, a to ve 100% kvalitě původního souboru.

Není třeba hledat nějaká drahá SW řešení, můžete využít novou schopnost Windows Vista, a to, že si na daný soubor (dokument MS Office, *.exe soubory, soubory s nastavením určitých programů... apod.) vytvoříte hardlink. Stačí zkousnout pár jednoduchých příkazů v příkazové řádce a je to. Podívejte se na následující příklad:

• ve složce Dokumenty vytvořím "důležitý" dokument s názvem "diplomova_prace.txt" a doplním alespoň krátký text pro pozdější ověření funkčnosti hardlinku (v mém případě jde tedy o cestu C:\Users\Vojta\Documents)
• na ploše chci mít zástupce na tento soubor, nazvaný jako "diplomka" (u mě tedy C:\Users\Vojta\Desktop)

Zástupce vytvoříme snadno - buďto standardním postupem (např. přetažením souboru "diplomova_prace.txt" pomocí myši při současném stisku pravého tlačítka myši, kdy z kontextového menu poté zvolíme volbu "Vytvoř zde zástupce", poté jej přejmenujeme na požadovaný název) či v příkazové řádce spuštěné jako správce (do vyhledávacího pole ve Start menu napíšeme "cmd" a stiskneme klávesy CTRL + SHIFT + ENTER) pomocí následující syntaxe (jedná se o souvislý text s mezerami, nikoli o 2 řádky):

• mklink c:\Users\Vojta\Desktop\diplomka.txt c:\Users\Vojta\Documents\diplomova_prace.txt

Příkaz vypadá možná na první pohled zdlouhavě, ale rozhodně cestu nemusíte vypisovat celou, stačí vždy napsat kousek a stisknout klávesu TAB, která nám text doplňuje sama. Na ploše máme nyní tedy standardního zástupce. Teď postupme k meritu tohoto příkladu a výše napsaný příkaz (editací pro ty, co jej použili pro vytvoření zástupce, ostatní spouští cmd až nyní) lehce zeditujeme, a to tak, že doplníme parametr "/h" (pozn. před tímto krokem si pro názornost a funkcionalitu příkazu přejmenujte již vytvořeného zástupce na ploše např. na "diplomka - zástupce):

• mklink /h c:\Users\Vojta\Desktop\diplomka.txt c:\Users\Vojta\Documents\diplomova_prace.txt

Nyní byste tedy měli mít na ploše dva soubory - "diplomka - zástupce" a "diplomka" (za předpokladu, že máte zapnuto zobrazování přípon, budou názvy samozřejmě zobrazeny s příslušnou koncovkou, tj. *.lnk respektive *.txt). Nuže pojďme si teď trošku hrát... :-)

Simulujeme situaci, že jsme si nechtěně inkriminovaný soubor ve složce Dokumenty smazali - učiňte tak kliknutím na "diplomova_prace" a stiskem kláves SHIFT + DEL, čímž soubor smažete přímo, bez mezipřistání v koši. No a teď si zkuste otevřít soubor na ploše nejprve skrze vytvořeného zástupce, poté pomocí hardlinku. Zjistíte, že samozřejmě zástupce odkazuje na "neexistující" cíl a soubor nelze otevřít, zatímco hardlink funguje stále, jako byste nic nesmazali. Pěkné že? Soubor můžete zpětně na původní, ale i jiné umístění obnovit následujícím příkazem (de facto jde o vytvoření "hardlink z hardlink"):

• mklink /h c:\Users\Vojta\Documents\diplomova_prace.txt c:\Users\Vojta\Desktop\diplomka.txt

Vyzkoušejte nyní opět standardního zástupce na ploše, který - světe div se - začne znova fungovat. Zkuste ale třeba soubor "diplomova_prace" cvičně přesunout na plochu. Zástupce na ploše opět přestává fungovat, neboť se odkazuje na neexistující cestu, ovšem co na to náš hardlink? Ten opět samozřejmě funguje! Shrňme si tedy pár základních vlastností hardlinků:

• nezávislost na cestě k odkazovanému souboru - hardlink funguje i při změně umístění souboru
• cílový soubor můžete klidně smazat či přejmenovat, hardlink přesto nadále funguje
• dokud existuje alespoň jeden hardlink na daný soubor, ten pak bude (za předpokladu znalosti umístění hardlinku) vždy čitelný resp. spustitelný

Na obrázku výše si pro kontrolu můžete prohlédnout příkazy, které byly zadávány. Jak vidíte, hardlink může být za jistých okolností velice luxusní funkce, pokud si chcete "pojistit" určité dokumenty/soubory proti nechtěnému smazání, přesunutí či přejmenování, kdy např. v posledně jmenovaném případě již ani nedohledáte soubor dle názvu a tudíž případný standardní zástupce vám bude k ničemu. Na bázi hardlinků fungují i aktualizace ve Windows Vista - pokud se některá z aktualizací nainstaluje špatně či jakkoli selže, nic se neděje, k původním souborům existují hardlinky a tudíž vám Visty neselžou - o tomto si mohou XP nechat jen zdát.

Když už ale hardlinks tak chválím, musím zmínit i jistá rizika. Tak zejména fakt, že dokud nesmažete veškeré hardlinky, soubor zabírá neustále místo na disku (upozorňuji, že pouze jedenkrát, bez ohledu na to, že hardinků na něj je 1 nebo 100), což může být někdy nepříjemné, pokud jsme si zapomněli poznamenat, kde všude jsme si udělali hardlink na patřičný soubor. Nabízí se i možnost, že případný virus by se mohl "pojistit" proti smazání tím, že na sebe vytvoří určitý počet hardlinků, přičemž i když by antivirus rozpoznal cílové umístění infikovaného souboru, jeho smazáním by nic nevyřešil, neboť soubor by díky hardlinku na disku nadále zůstával. Zejména z tohoto důvodu doporučuji, ačkoli to řada lidí využívající Visty nedělá, nechat zaplé UAC (user account control), tj. "řízení uživatelských účtů", neboť jedině tak případný pokus o zápis škodlivého kódu do chráněných sekcí operačního systému bude zablokován a museli byste ho výslovně povolit. Ale to by si žádalo samostatnou debatu, možná o tom napíšu samostatný příspěvek.

Takže zapněte si UAC a hurá do hraní si s hardlinks! ;-)

pozn. pro zvídavé - všimněte si, že systém Windows neumí rozpoznat správně velikost hardlinku - narozdíl od standardního zástupce u něj ukazuje stejnou velikost, jako cílový soubor, na který se odkazuje. Nebojte se, nezabírá o nic víc, než normální zástupce, tj. prakticky nic. Snadno tento fakt ověříte tak, že si vytvoříte např. 10 MB velký diskový oddíl a na něm vytvořte aspoň 2 MB velký textový soubor a k němu deset hardlinků. Windows vám budou pri označení všech hardlinků tvrdit, že zabírají >20 MB, ačkoli máte pouze 10 MB velký oddíl - čili žádný strach, tvorbou hardlinků rozhodně o volné místo na disku nepřicházíte! ;-)

Jak v Asus "opravují" routery

Zhruba před rokem jsem přestal snášet připojování svého notebooku k síti přes druhý síťový kabel vedoucí ze stolního PC a pořídil si raději wifi router, který mi mé připojení měl usnadnit. To jsem se ale hluboce zmýlil...

Prakticky od začátku, co jsem si v czc.cz zakoupil - aspoň tehdy - router střední třídy Asus WL520g De Luxe, se u něj objevovaly záhadné vady, kdy se po určitém počtu přihlášení na wifi AP tento AP jakoby vypařil. Nenašlo jej jediné zařízení schopné zpracovávat wifi signál (notebook, pda) a jediné, co pomohlo, byl restart routeru např. tím, že jsem jej odpojil na chvilku z el. sítě. Nepomohly 3 různé verze firmware, ať už od Asus či Joyce, zkrátka problém se projevoval stále. Nepříjemné je, že se tak děje nepravidelně, jednou router přestane vysílat 1-2x týdně, jindy se odporoučí i 2x za den.

Uznáte sami, že taková vada znemožňuje pohodlné využívání routeru k službám, pro které jsem si jej koupil, tudíž reklamace byla jediná možná volba. To jsem ale netušil, že si takto naběhnu...

Nebudu to protahovat - 1. reklamace, měsíc čekání, vráceno jako opravené se slovy "přehrán firmware". Myslel jsem, že mě trefí šlak, protože to jsem zkoušel samozřejmě též, nicméně dle sdělení obchodníka v czc byl prý firmware přehrán "servisně". Málem jsem vybouchl smíchy i vzteky zároveň, protože jsem si začal v barvách představovat, jak můj router technici v Asus "servisně" přehrávájí jinak, než to dělám já, tj. natažením po síťovém kabelu z disku.

Problém samozřejmě přetrval, dokonce subjektivně AP přestával vysílat častěji. 2. reklamace - tentokrát mi v reklamačním protokolu raději nepsali, co opravili, raději se drželi prostého vyjádření "opraveno". Problém, světe div se, přetrvával, a tak jsem vyrazil do fronty na reklamaci v czc potřetí.

3. reklamace - tak tady jsem už málem vraždil a její výsledek je hlavní důvod, proč jsem o tom chtěl vlastně napsat. V reklamačním protokolu totiž stálo, že "z ekonomických důvodů řešeno výměnou". Jenže pod pojmem výměna si v Asus zjevně představují něco jiného, než já. Vrátil se mi můj původní poruchový router! Poznal jsem to jednoduše, jelikož po 2. reklamaci mi borci v Asus ztratili jednu z gumových záslepek na šroubech, které zároveň plní funkci podstavných nožiček, čili se mi od té doby router při dotyku kýval jako stůl, co má jednu nohu kratší.

Stačilo se pak podívat na zdířky, do kterých se zasunují síťové kabely, které byly vyjma 2 používaných (WAN + LAN1) zaprášené, až to nebylo hezké, prach byl i na žebrování, které na routeru znemožňuje jej pořádně od prachu zbavit. Zkrátka nebylo pochyb, že jsem dostal "opravdu nový router". Co mě ale dostalo, byl způsob, jak experti z laboratoří Asus vyřešili nové sériové číslo. Prostě jej normalně nalepili namísto původního novou nálepkou, jako pěst na oko zcela jiného designu - vypadá spíš jako lacině vytištěný čárový kód na obyčejný papír, který z jedné strany lepí (prodává se za pár korun v každém papírnictví).

O to vypadá hloupěji, že tuto nálepku mi tam nalepili i s nějakým zcela neznámým SN z jiného routeru (přelepeno tak, aby to nebylo vidět, vzájemně se překrývaly), který neodpovídá ani mému původnímu - jak to udělali, to nechápu, ale je to o to podivnější. Nicméně mám nové sériové číslo a basta! :-)

Chci věřit, že postup czc.cz nemohl být jiný, než zůstat u konstatování, že pro ně je tam jiné SN a z jejich strany s tím prostě nic nemohou udělat. Na druhou stranu v jejich reklamačních řádu dle mého jasně píší, že při 3. uznané reklamaci stejné vady mám nárok na odstoupení od smlouvy anebo výměnu, záleží jen, co si zvolím. Bohužel obchodník vyřizující reklamaci mi tvrdil, že toto se týká až 4. uznané reklamace a tudíž že zatím na vrácení peněz nemám nárok. Právník nejsem, a tak jsem router s prominutím na*raně následující den reklamoval opět, neboť po zkušenostech z předchozích 3 fingovaných oprav, které se projevily akorát v textu na reklamačním formuláři, si nedělám iluze, že se tentokrát něco stalo, zvláště když mi vymění starý router za můj starý router, kde se ani neobtěžují aspoň dodat gumovou záslepku na šroub, aby se při postavení na stůl router neklepal a čekají, že si toho nevšimnu.

Moje trpělivost je vskutku u konce a jen netrplělivě čekám, jak dopadne v pořadí již čtvrtá reklamace, repsektive jak se k tomu postaví borci v servisu Asus! Poté jsem doplním, jak jsem dopadl. ;-)

EDIT: Tak jak jsem slíbil, tak činím - zaplaťpánbůh vše dopadlo, jak jsem předpokládal. Přestože jsem router při poslední reklamaci ani nevyzkoušel a "opravený/vyměněný za nový" jsem okamžitě obratem reklamoval, vydržel v servisu zákonných 30 dní a vrátil se s resumé "opraveno, test - OK". V czc.cz však tentokrát nedělali problémy a vrátili mi peníze. Za utržené necelé 2000 Kč jsem si pořídil Asus WL-520GU, o němž jsem se rozhodl pár řádek napsat v dalším příspěvku. Nuže konec dobrý, všechno dobré, konečně mohu zas chvilku spát v klidu! :-)

Vytváříme (nejen) kvalitní mp3 s Exact Audio Copy

EDIT 15.12.2013: Upraveny odkazy ke stažení...
Převádějte si svá audio CD do opravdu kvalitních mp3 souborů, na které se mohou spolehnout i opravdoví fajnšmekři.

Programů sloužících ke grabování audio CD ať už k vytváření pouhých kopií těchto CD, anebo rovnou převodu do mp3 máme na trhu mnoho. Jakmile však chceme něco opravdu kvalitního, zpravidla to nebývá zadarmo, a tak se musíme zpravidla smířit s nějakou freewarovou alternativou, což mnohdy přináší ztrátu komfortu práce s daným programem a často i omezené možnosti nastavení. To však není případ Exact Audio Copy!

Tento program používám již mnoho let a opravdu neznám lepší konkurenci. Výhodou tohoto programu je, že dokáže vedle velice kvalitního grabování hudby (a to i z poškozených CD, kde pokud to jde, dokáže i do určité míry i chyby opravovat) umí využívat externí „kompresory“ a jiné zásuvné pluginy, tedy včetně pravděpodobně nejlepšího a asi i nejpoužívanějšího mp3 dekodéru „Lame mp3 encoder“.

Návody, jak používat tento program, najdete na mnoha místech (např. zde), nicméně možná pro úplného začátečníka zasahují zpravidla příliš do detailních možností nastavení tohoto programu (což je pro zkušenější uživatele bezesporu výhodou), leč pro běžné uživatele to může být demotivující a nutí je zůstávat u primitivních alternativ, ačkoli i EAC by v základním nastavení pro ně bylo mnohem přínosnější.

Pojďme tedy ke stručnějšímu návodu, se kterým drtivá většina z nás vystačí, no a ti zvídavější si potom prohlédnou i detailní návod např. na svethardware.cz. Nainstalování samotného programu (tj. prostým spuštěním *.exe instalačního souboru dvojklikem myši) není třeba nijak zvlášť rozebírat, to zvládne každý. Přesto je dobré hned po dokončení instalace neodkliknout tlačítko „finish“ v dialogu hlásícím dokončení instalace a ještě předtím do složky „C:\Program Files\Exact Audio Copy“, kam se program defaultně nainstaluje nakopírovat soubory ze zmiňovaného Lame mp3 encoder (dále jen LME), a to buď přímo do této složky, anebo pro pozdější úpravy (při updatování novější verzí Lame) si raději vytvořte v tomto adresáři složku „Lame“ a teprv do ní nakopírujte obsah archívu se staženým LME. Proč tento postup, to poznáte hned za chvilku, prozatím můžete odkliknout „finish“ a nechat se vést dál.

Při prvotním spuštění nám totiž okamžitě naskakuje průvodce nastavením, tím si poctivě projděte, zvolte mechaniky, které chcete ke grabování hudby používat, zachovejte defaultní volbu preferování přesnějších výsledků a nechte EAC použít nastavení mechaniky, které má v sobě tento program již nadefinováno, anebo necháte EAC vaši mechaniku otestovat (vložením jakéhokoli audio CD). Pokračujeme v průvodci dále, v jednom z dalších dialogů vybíráte způsob komprimace (doporučuji zachovat volbu mp3, později ale můžete změnit).


Dále pokračujeme v průvodci a dostáváme se k bodu, proč jsme předtím „čachrovali“ se složkou Lame v adresáři, kam program instalujeme. V rámci průvodce totiž program automaticky vyhledá externí mp3 kompresor a pokud bychom již LME neměli v některé ze složek nakopírovaný, museli bychom později průvodce spouštět znova (anebo dát v této chvíli „zpět“ a vyhledání LME zopakovat). Průvodce lokalizuje LME, v dalším dialogu doplníme emailovou adresu (nutná k vyhledávání ve freedb) a v následujícím dialogu nabídne ještě výběr, jakým primárně bude pojmenovávat hotové mp3 soubory (název, jinak v ID3 tagu bude samozřejmě vše). Poté zvolte dle uvážení, zda zapnout rovnou EAC v pokročilém režimu či jako začátečník, obě volby můžete samozřejmě kdykoli změnit při pozdější práci s programem.


Instalaci máme hotovou a teď již opravdu stručně s postupem grabování hudby – je to tak jednoduché, že opravdu není třeba to obšírně popisovat. Jakmile totiž vložíme do mechaniky audio CD, program sám zobrazí veškeré audio stopy, které se na CD nachází – a to i tehdy, kdy je CD chráněné proti kopírování a v normálním windows průzkumníkovi se nám žádné audio stopy nezobrazují.

Nyní již máme skoro vyhráno – dané skladby můžeme buď ručně pojmenovat klasickým způsobem, kdy na jednotlivé stopy klikneme a nadatlujeme jejich název, ti pohodlnější zkusí nejprve ověřit, zda tuto nudnou práci za vás již někdo náhodou neudělal a neuložil do databáze freedb. Pak zvolíme z menu Databáze → Získat informace o CD z → a zvolíme freedb. Pokud se CD v databázi nachází, automaticky vám všechny audio stopy pojmenuje (případně nabídne vybrat si, pokud databáze obsahuje více záznamů k danému CD).


Pak už jen označte kurzorem konkrétní skladby, které chcete extrahovat, anebo neoznačujte žádnou a nagrabovány budou automaticky všechny. Kliknutím na tlačítka „WAW“ anebo „MP3“ (u poslední verze EAC 1.0 beta 3 je změněno na „CMP“) zvolte, jaký formát extrakce požadujete, program sám nabídne dialogové okno, ve kterém volíte umístění, kam extrahované soubory uložíte, potvrdíme a již můžeme jen čekat.

Pokud pouze extrahujeme do wav formátu, extrakce postupuje viditelně stopu po stopě, pokud jsme zvolili převod do mp3, za každou extrahovanou stopou se objeví dosové okno s charakteristickým černým pozadím, ničeho se nebojte, je to naprosto bez zásahu, to se jen spouští externí LME, po dokončení převodu stopy opět zmizí a takhle se to opakuje až do konce.

Připomínám, že defaultně EAC v doporučeném nastavení vytváří mp3 v proměnlivém datovém toku (VBR), který je asi nejlepší volbou mezi velikostí komprimovaného audio záznamu a zachování vysoké kvality zvuku, pokud by toto někomu nevyhovovalo, může samozřejmě zavítat do nastavení v menu EAC → Nastavení komprimace (nebo přímo stiskem klávesy F11), kde na kartě „Encodery“ manuálně vyberete jak datový tok, tak třeba možnost nemazat wav soubory po zkomprimování, což je defaultní nastavení.

Výsledkem jsou opravdu kvalitní audio stopy i mp3, které v testech obstojí ta nejpřísnější měřítka, za to vám ručím svoji hlavou! ;-) Program bez problémů provozuji jak na Win XP, tak i Vistách či Windows 7, čili problémy s kompatibilitou by neměly nastat.

Pokud vás program zaujal, stáhněte si ho z následujících odkazů:

• EAC v1.0 beta 3 
• Lame mp3 encoder